Schecter BlackJack SLS C-1 je elektrická kytara, kombinující to nejlepší z legendárních fenderů a gibsonů. Tento americký výrobce však neusíná na vavřínech a vedle ctění (těch správných) tradic jde zároveň i s dobou a využívá moderních technologií, postupů i materiálů…
(Pozn. aut.: Po dlouhých letech jsem opět navázal spolupráci s odborných hudebním magazínem Muzikus a první vlaštovkou je tato vynikající elektrická kytara Schecter Blackjack!)
Schecter platí již nějaký ten pátek za zvučné jméno v hudební branži a kytary – nesoucí jeho logo, se těší čím dál větší oblibě. BlackJack SLS C-1 byl pro mě v podstatě prvním vážnějším rande s touto americkou značkou, o to více jsem se na těšil, jak to celé dopadne. Fakticky se jedná o elektrickou kytaru, která ctí tradice a jde v duchu starých dobrých Fendrů (super)stratocasterů se současným využítím některých prvků od konkurenční legendy – Gibsona (dvojice humbuckerů, použitá mechanika). Ovšem jen na první – skutečně velmi letmý pohled. Po trochu bližším prozkoumání zjistíte, že podobnost je zde opravdu jen v úplně těch základních prvcích. Co se týče vybavení, elektroniky i použitých materiálů – BlackJack SLS C-1 jde s dobou a vyznává moderní technologie a materiály.
První dojem
Po vybalení z krabice se nenechte zmást nálepkou: „crafted in korea“ na zadní straně krku, opravdu se jedná o „US made“ – kde je však část výroby situována na dálný východ (velká část Schecterů produkuje filiálka v korejském Inčchonu, odkud jsou nástroje expedovány do USA). Nicméně to už není nic neobvyklého, neboť co se dnes nevyrábí (nebo alespoň částečně nekompletuje) v asijských zemích?! Po důkladném prostudování kytary, stejně nepoznáte, jestli ji vyrobili hoši za velkou (atlantickou) louží nebo žena na dálném východě.
Schecter BlackJack SLS C-1 je zatraceně dobře zpracovaná kytara – bez jakýchkoli kazů (alespoň viditelných), nedodělků, nepřesností či přesahů. Vše perfektně „lícuje“, dosedá a drží. Kytara byla dobře naladěná i seřízená. Výhrady mohu míti snad jen k faktu, že se mi po cca týdnu používání vybil akumulátor (9V, napájení aktivní elektroniky) a pak k továrnímu nastavení snímačů – ty byly na můj vkus dosti vysoko (toť však věcí značně individuální).
Jinak byl první dojem naprosto perfektní, co jsem si od tohoto rande sliboval se vyplnilo do puntíku a v lecčem dokonce má očekávání předčilo. První „hrábnutí do strun“ zanechalo též velmi příjemný dojem. Jak už jsem předeslal, vše perfektně ladilo (vč. flažoletů v oktávách), dohmat cca 3mm nad strunami byl tak akorát, radost se „rozeběhnout“ po hmatníku. Trochu zamrzela absence pevného obalu, který by si kytara (zabalena pouze do „kartónového futrálu“) setsakramentsky zasloužila – a to nejen vzhledem ke své cenové relaci…
Základní popis
Schecter BlackJack SLS C-1 představuje příjemnou kombinaci mahagonového těla a javorového krku – složeného ze 3 kusů. Oba komponenty jsou k sobě lepeny a to bez jakékoli známky spojení. Krk lze samozřejmě nastavit pomocí vnitřní mechaniky, která je zesílena uhlíkovými vlákny. Hmatník typu „jumbo“ s 24 pražci je z ebenového dřeva a na 12. pražci mu dominuje stylová perleťová lebka ‚Hell’s Gate Skull‘. Na zadní části těla najdeme kryt pod nímž se ukrývá 9V baterie – palivo aktivních snímačů. Menzura dělá „klasických“ 648 mm (25,5“). Celková délka kytary je – bez 1cm – rovný metr, šířka v nejširším bodě 31,6 cm a hmotnost příjemných 3,2 kg (vedle mé – o více než kilo těžší „sedmičky“ nebo dokonce bez mála 5-kilového X-plorera, je BlackJack doslova jako pírko).
Kytara je v barevném provedení „temno-modro- černém“, což působí velice elegantně ale zárověň nijak zvlášť agresivně a už vůbec ne „pouťově“. Vrchní deska těla kytary je vyklenutá. Celkově dobrý dojem z kytary podtrhuje bílé lemování na celé lícní části (troj-linka okolo těla i hlavy). Výřezy těla umožňují plynulou a pohodlnou hru na všech pozicích hmatníku (vč. těch nejvyšších). Krk s hmatníkem představují vůbec silnou stránkou BlackJacka. Celkově tenký hmatník (42mm na „0-pražci“, resp. 52 a 55mm na 12. a 24. pražci) s úzkým profilem (19 mm – 0. pražec / 20 mm – 12. pražec) a jen malé klenutí, jsou zárukou velice příjemné hry, kde se hraje vše – od beglajtů, přes riffy až po sóla a rychlé běhy – v podstatě samo (skoro).
Jako velice praktický se záhy prokázal též saténový / matný povrch zadní části hmatníku, který se velmi příjemně drží a nehrozí tak ani „lepení“ ani „sklouznutí“ ruky – po delší náročné živé hudební produkci (my, co hrajeme často ve „vydejchaných pajzlech“ bez klimatizace – víme dobře o čem je řeč!). Jediné co zde lze vytknout, jsou okraje pražců, které více „trčí“ do prostoru (ven z hmatníku). Prsty se tak o ně občas lehce zadrhnou. Větší zkosení / zabroušení okrajů pražců by nebylo vůbec na škodu (prostor by na to rozhodně byl).
Hardware a mechanika
Ladící mechanika tzv.: „Schecter locking“ s rychloupínáním a zámkem strun je praktickou a příjemnou vychytávkou, která ušetří nejen spoustu času při výměně strun ale též hodně nervů a problémů s namoženým zápěstím. Ladící mechanika – umožňující přesné jemné ladění, disponuje převodovým poměrem 19: 1 (dle údajů uváděných výrobce). Na těle kytary se struny opírají o kobylku ‚TonePros’Tune-O-Matic, známý již dlouhé věky – díky legendárním Gibsonům). Struny procházejí skrze tělo , což produkuje dlouhý a krásný sustain.
Z dalších ovládacích prvků na kytaře pak najdete klasiku: trojici potenciometrů – 2x volume, 1x tónová clona a 3-polohový přepínač (přepínající snímač u kobylky / u krku / nebo oba dva). Volume potenciometry má BlackJack trochu nelogicky prohozeny, tj.: horní nob = kobylkový snímač, spodní nob = snímač u krku. Normálně to bývá obráceně a měl jsem s tím ze začátku trochu trápeníčko, ale lze si na to zvyknout. Barvu hardwaru výrobce uvádí jako „černý-chrom“, což mi ale zní stejně absurdně jako třeba: „zlaté stříbro“. Přesnější barevné označení mechaniky je kovově-černo-šedé (s výrazným leskem) neboli grafitové. Každopádně barevné provedení kytary a mechaniky je skvělou kombinací (a osobně patří k mým oblíbeným).
Snímače / aktivita
Jako snímače použil výrobce u BlackJacka aktivní Seymour Duncan (Active Blackouts), alternativně se montují u vybraných modelů také pasívní Seymour Duncan Full Shred & Jazz Passive. Snímače jsou uzavřené, uvitř mají AlNiCo V magnety a disponují odstupem signál/šum 12 až 14dB. Výsledkem je nižší úroveň nažádoucích zvukových projevů jako je šum a brum. Naopak výstupní signál je jasnější a „čistší“. Rozdíl pozná každý, kdo má zkušenosti z některými konkurenčními snímači. Používám již řadu let jak klasické EMG-81 resp 85 (aktivní), tak i EMG HZ (pasivky), které sice hrají také dobře ale zvukově jsou „chlupatější“ a „špinavější“. Oproti tomu Seymourky (použité v BlackJacku SLS C-1) mají subjektivně „elegantnější“ a kultivovanější zvuk – ovšem při zachování dravosti, syrovosti i atacku (prostě taková učesanější brutalitka :-))
Nicméně standarní problém aktivních snímačů zůstává – jsou vhodné na extrémnějsí styly (resp. extrémnější hru) – tj. buďto na plno a nebo (skoro) vůbec. Ač jsou konkrétní a jasné i při silném nabuzení, přesto dávám přednost raději pasivním (př.: EMG HZ), kde máte zvuk přeci jen více pod kontrolou a dynamika zvuku je mnohem širší.
A co praktické zkušenosti?
Testování samotné jsem rozdělil na dvě fáze – za A) takové to „domácí brnkání“ (jak na sucho, tak i přes multiefekt – repro i na sluchátka); za B) na živo – s pořádnou náloží, protože jen řádně nahlas je to teprve ono! Kombinace použitých materiálů (dřeva) dává již předem tušit pěkný zvukový zážitek a buďte si jisti, že toto tušení vás nezklame. Kytara prostě zní – ať už hrajete „na sucho“, potichu doma nebo pořádně „vytaveně“ – ve zkušebně / na koncertě. BlackJack SLS C-1 produkuje výrazný středový zvuk s jasnými výškami i basy. Zvuk je bohatý, plný s dlouhým sustainem. Ve sluchátkách je zvuk kultivovaný, krásně čitelný ale i na decentní hlasitost nepostrádá agresivitu a sílu. Naživo jsem kytaru prohnal aparátem Genz Benz El diablo + 2x 12“ box G-Flex, dále přes podlahový multiprocesor Line6 X3 Live. Experimentoval jsem jak se zapojením přímo do P.A. / přímo do aparátu, tak i v kombinaci „mulťák + GB aparát“.
A ať tak či onak, byl to prostě – jedním slovem – masakr! Díky „středové orientaci“ kytara zajistí, že se naprosto bez problémů prosadíte v každé kapele (samozřejmě za předpokladu použití „rozumného“ aparátu). Basů sice není mnoho ale někde tam prostě jsou, díky čemuž nebudete vyloženě dunit (také nejste basák, ře?!) ale o nižší frekvence ochuzeni nebudete. Při pohrání si s equalizérem lze dostat z kytary spoustu různých zvukových škál. Během hry ve vyšších polohách vás praští do uší brutálně pištící výšky, ovšem není to ten zvuk jako když „taháte kočku za ocas“ (běžný to problém levnejších kytar a nekvalitních snímačů). Přes svou dravost znějí sóla i v nejvyšších polohách stále čitelně, průzračně a poslouchatelně (a rozhodně vám nestříká krev z uší).
Zkreslený zvuk je prostě parádní zážitek a pro vyznavače tvrdších hudebních odnoží nelze BlackJacka, než doporučit. I při silném gainu leze z kytary stále jasný a konkrétní zvuk – a to jak při běžném „silovém“ (powerchords) hraní, tak i při „plných-otevřených“ akordech.
Čistý zvuk – u toho typu kytar, často (i oprávněně) kritizovaný, mě také relativně příjemně překvapil. Jasně, zvuk akustické kytary ani cinkavě teplé „fenderovské“ tóny (alias 3x single snímače) – z BlackJacka nedostanete ani kdybyste se rozkrájeli, nicméně krásně čisté bluesové intro, doprovod pomalé rockové balady i zvonivě jazzově laděné laufy zvládne SLS C-1 s elegancí a nadhledem. Zvuk je krásně hřejivý, kulatý, brilantní a opravdu čistý (a to i na větší hlasitosti). Jediným nepatrným neduhem v tomto případě jsou (a vždy budou) aktivní snímače, které zkrátka hrají „naplno“, tudíž dynamika hry (zvuku) má zde jasné limity. To je cena za aktivní elektroniku, kterou musí být muzikant prostě schopen obětovat.
Flexibilita použití, ladění
Velice dobře se mi BlackJack osvědčil v případě alternativních ladění (zejména podladění). Jelikož často podlaďuji, potřebuji kytaru co jednak „ladění drží“ ale především je flexibilní a nedělají ji problémy změny v ladění. Nejčastější je v mém případě podladění o 1 nebo 1 a 1/2 tón („d-tuning“, resp „C# tuning“). Krom toho příležitostně používám též standardní („e-tuning“) ladění popř. „drop-D“. Většina kytar má v tomto směru víceméně problém (a není se moc ani čemu divit), ladění ujíždí, struny trpí, mechanika „plave“. BlackJack zvládal změny v pohodě a dobře držel tón(y). Svůj podíl na tom má kvalitní mechanika (se zámky) ale logicky hodně záleží i na samotných strunách. Zde byly nataženy evidentně kvalitnější struny – tipuju na „dvanáctky“ (možná hybridy 11/12). V případě hlubšího podladění (1,5 tón dolů a více) by to už chtělo určitě struny silnější.
Závěrem
Takže, jaký je Schecter BlackJack SLS C-1? Je to velice povedená kytara, která zaujme na první pohled. Dílenské zpracování perfektní, zvukové vlastnosti též výborné. Směřování do vod tvrdších stylů (od hardrocku výše) je zřejmé na první pohled, nicméně dovedu si BlackJacka stejně dobře představit i v rukách ostříleného jazzmana či bluesmana. Mimojiné se tento Schecter ukázal při živém hraní jako zajímavé doplnění k mé „7-mičce“ – která jde hodně do basů. Další devízou je – již zmíněné – skvělé přizpůsobení se změnám ladění. Zároveň musím ocenit fakt, že – vyjma případů zámerného podladění, jsem kytaru za celou dobu testování (bez mála měsíc) nemusel v podstatě vůbec dolaďovat! Při živém hraní se BlackJack dobře prosazuje. Druhý kytarista u nás v kapele má ESP typ „SG“ (s aktivními humbuckery) a přestože se jedná o podobné kytary, BlackJack měl prostě plnější, říznější a jednoznačně dominantnější zvuk. Na můj vkus byly dosti zdvihnuté snímače, což mělo za následek časté chytání vazby od strun. Vyznavači „cobainovského“ stylu kytarové hry budou nadšeni, já to raději pořešil „ubráním“ zisku snímačů (resp jejich snížením – původně byl spodní snímač cca 2 mm od strun)! Taktéž pražce na hmatníku by si zasloužily větší zkosení na stranách (viz závěr odstavce „Základní popis“). Ale to jsou spíše jen detaily, nemající v konečném důsledku nijak zvláště relevantního významu. Máte-li zbytečných 25 tisíc a scháníte-li kytaru na (nejen) tvrdší muziku, jděte s klidným svědomím do BlackJacka od Schecteru, zklamáni rozhodně nebudete!
Klady
+ zpracování, vzhled
+ krk, hmatník
+ zvuk
Zápory
– pražce
– volume ovladače (prohozeny nelogicky)
– absence tvrdého pouzdra (kytar. kufru)
Cena: 24.666,- (vč. DPH)
Článek napsán pro časopis Muzikus 03/2013
:: Technická specifikace:
- Kytara: Schecter BlackJack SLS C-1
- Barva: Černo-modrá (See-Thru Blue Burst / STBB)
- Rozměry: 990 x 316 mm (délka x šířka / v nejširším bodě)
- Hmotnost: 3,2 kg
- Tělo: Mahagon
- Krk: Javor
- Tloušťka/krk: 42/52/55 mm (0/12/24 pražec)
- Profil/krk: 19-20 mm (0-12. pražec)
- Hmatník: Eben
- Pražce: 24 / jumbo
- Značky: Lebka-perleť / 12. pražec (+ tečky z boku hmatníku)
- Menzura: 648 mm
- Ladění: Schecter locking
- Snímače: Seymour Duncan Active Blackouts
- Elektronika: 2x volume + 1x tónová clona + 3-polohový přepínač
- Kobylka: TonePros
- Hardware: černé/grafitová
| Zajímavost: Blackjack – oblíbená karetní hazardní hra, která není – na rozdíl od většiny ostatních her, založena na náhodě! Lze taktizovat – „zapamatovat“ si již tažené karty – a tím zvýšit šance na na výhru. Blackjack má také v názvu více než 10 filmů (vč. toho s Dolph Lundgrenem, který je mj. velkým fanouškem rockové hudby). |