Jeníček a Mařenka (recenze)

Znáte pohádku “O perníkové chaloupce”? Kdopak by ji neznal! Malý Honzík s Maruškou se ztratí v hlubokém lese a při hledání cesty ven narazí na chaloupku – kdopak by to čekal – celou z perníku! Jelikož mají ukrutný hlad, začnou oďobávat chaloupku. To však ještě netuší, že uvnitř žije zlá ježibaba, která nebohé dětičky lapí, uvězní a vykrmí – vše se zcela zřejmým úmyslem. Jak už to tak v pohádkách naštěstí bývá, děti nakonec na ježibabu vyzrají (přesněji v tomto případě ji spíš společnými silami “přeperou”) a… kdo by hádal, že to je konec a Jenda s Mařkou žili šťastně až do smrti… je na velkém omylu!! Tohle všechno byl teprve začátek!

Vše má svůj začátek

To malé a (bez)významné faux-pass v životě jeníčka a Mařenky “jen” nastartovalo jejich budoucí business. Po epizodě s perníkovou chatrčí se Jenda s Mařkou dali na dráhu lovců čarodějnic, což se záhy ukázalo býti velice lukrativním zaměstnáním. V jejich době (středověku) totiž nebyla nouze o unesené děti, kouzla, čáry a také spoustu tupých “šerifů” neschopných dané situace řešit.

Jak šel čas, Jeníček s Mařenkou (Jeremy Renner, Gemma Arterton) již dospělí a v kůží odění projíždí krajinou (od vesničky k vesničce) a loví čarodějnice a ježibaby všeho druhu (samozřejmě za tučnou odměnu). Vše by šlo hladce až do chvíle, kdy narazí na čarodějnici “Top-class” (par ex’allance), která bude i na Jendu s Mařkou možná až příliš velkým soustem.

Pohádka pro dospělé

Jak už jste se nejspíš dovtípili, Jeníček s Mařenkou opravdu není zrovna pohádkou pro děti, zároveň ale není hororem (jak mnohé anály uvádějí). Jedná se o středověký akční nářez, který v sobě mísí prvky fantasy, (černé) komedie a špetku hororu (inu dobrá no). Na první pohled divoký mišmaš je však výborně vyvážený, upečený, promíchaný a podávaný… zkrátka chutný! Hlavní zásluhu na tom nese samozřejmě norský úchylák Tommy Wirkola (režie, scénář), který se blýsknul nízkorozpočtovým (originálním a vtipným) béčkem “Mrtvý sníh”, kde si to na vrcholku zasněžených hor spolu rozdal regiment zombie-nácků a banda dementních pubescentů. Jeniček a Mařenka jede v podobném duchu – je to hodně akční, hodně našláplý, ironický (chvílemi až sebeparodující) a celkem ujetý (i když od “Mrtvého sněhu” přeci jen už více umírněné a korektní).

Karty jsou rozdány

Na druhou stranu, občas je to celkem maso a krví se zrovna nešetřilo. Naštěstí se to ale nebere vůbec vážně a neukápne kapka krve ani by ji vzápětí nevyvážil nějaký fórek nebo hláška (diabetický Jeníček, rychlopalná kuše, čarodějnický sabat proti rotačnímu kulometu atd.). Castingu není taky moc co vytknout – Jeremy Renner s Gemmou Arterton se zhostili úlohy Jendy s Mařkou výborně. Oba mají (na první pohled) takový ten “rošťácký kukuč” ale když dojde na lámání chleba (vlastně čarodějnic), umí se pořádně ohánět (vším co je zrovna po ruce). Trefou do černého byla též Famke Janssen coby hlavní záporačka. Na tý ženský prostě je samo o sobě něco démonickýho, proto se na roli vrchní čarodějky perfektně hodila.

Závěrem

Děti a zarytí milovníci starých oldschool pohádek nechť obejdou bludný kořen hoodně velkým obloukem a “Jeníčkovi s Mařenkou” se raději zdaleka vyhnou. Ovšem kdo má rád akci, napětí, černej humor a jako bonus k tomu všemu pár lekaček a bubáků, pak je volba jasná. Jenda s Mařkou nabízí všeho s mírou vrchovatou. Je to čirá zábava, odkazující na staré dobré klasiky 80. a 90. let v čele s Evil Dead trilogií (Wirkola je evidentně Raimiho velkým fanouškem) a náramně jsem si to užil…

Dobrá zpráva je, že už se chystá dvojka (údajně opět pod taktovkou Wirkoly); špatná zpráva, že v českých kinech “Jeníčka s Mařenkou” totálně zválcovaly Troškovy Babovřesky (oba filmy šly do kin současně), což vypovídá mnohé o vkusu průměrného českého diváka…