Oskaři, Lvi, Slavíci, Andělé – a tak dále… Už dávno je nesleduju! Ne proto, že bych jimi pohrdal ale jednoduše pro mě nejsou etalonem kvality ani toho co bych měl sledovat, poslouchat. Jsem dospělej a sám dobře vím co mám rád, co se mi líbí. Na druhou stranu uznávám, že podobné „společenské estrády“ jsou občas celkem „prdel“ (viz právě proběhnuvší Andělé).
Léňa to rozštípla
Na letošních Andělech byl rozhodně nejzajímavější výstup Lenky Dusilové s podtextem široce přesahujícím její rank. Paradoxní na celé kauze je, že se veškerá pozoronost národa přesunula od hudby (o které by Andělé měli být především) k dilematu zda-li to je správně nebo ne?! Přímý přenos jsem neviděl ale pustil jsem si záznam protože se jako první ke mně donesly cinty ála: „ty vole viděls anděly?! Ta Dusilová je ale píča viď?!“ Pochopitelně jsem byl zvědav co tak strašnýho řekla na konto našeho skvělého pana prasidenta.
Mnoho povyku pro nic
Svým způsobem jsem byl šokován! Nikoli samotným „aktem“ nýbrž reakcí českého národa. Lenka Dusilová jen vyjádřila svůj názor a to rychle, stručně a hlavně slušně. Současně tím dosáhla toho nejlepšího možného efektu: spustila vlnu kontroverze! A to je dobře! Protože ono neškodí tu a tam se vším notně zatřást! Takže za mě palec nahoru! Zároveň má Lenka můj obrovský respekt, že měla „koule“ na to, se před celým národem vyňadřit – k tomu je třeba hooodně odvahy a určitě musela tušit co přijde.
Být či nebýt
Až téměř hamletovské dilema otevírá veřejnou diskuzi: „Mají se umělci vyjadřovat k politické situaci nebo ne?!“ Na to mám jedinou odpověď: A PROČ SAKRA NE?! Kdo jinej by to měl udělat, než právě umělci a mediálně známé osobnosti?! A kde jinde než v přímém přenosu, kterej sleduje (skoro) celej národ?! Pokud jste v pozici, že Váš hlas je slyšet, je skoro vaše povinnost vykřičet to do světa! To, jaký ten názor bude, už je věcí druhouřadou.
Žij a nech žít
Co mě fakt dostalo, byly nenávistný názory chorobomyslnejch jedinců, který si honěj ego na fejzbůčcích, twitrech, blozích atd. a jejichž jedinou zábavou je plivat na všechno a všechny kolem. A právě „díky takovým“ se v duchu ptám: „Žiju ještě doprdele ve svobodný zemi?!“ Fakt nevim! Ono tu vůbec nejde o to, co kdo říká o tom či onom! Jde o to, že se tu už delší dobu plíživě šíří hodně nebezpečnej fenomén a tím je potlačení práva na vlastní názor a dokonce (v různých formách) exekuování za něj! A to je zlý!
Mám taky svý názory, na spoustu věcí. A na ještě víc věcí názor prostě nemám (protože mi chybí dostatek informací). Názor je názor, není ani dobrej ani špatnej, prostě je… Můj, Tvůj… Jejich. Nikomu názor neberu ale ani si nenechám vzít ten svůj! Kéž by podobně smýšleli všichni, pak bych byl konečně hrdý na český národ (ale to bysme už nejspíš byli v říši pohádek).